V Praze se pracuje na nové trase metra D (a v Brně pořád nic). Stejně tak jako kdysi v Praze poklepal Palacký zlatým kladívkem na základní kámen Národního divadla, tak o 151 let později radní Zdeněk Hřib posvětil se sbíječkou v ruce výstavbu už čtvrté trasy pražského metra. Tímto symbolickým gestem v červnu 2019 započala nová kapitola podzemního světa města pražského.
Nikoho asi nepřekvapí, že první projekt na stavbu vznikl už v 80. letech minulého století a teprve v roce 2015 se odsouhlasila jeho realizace. Není se čemu divit, jedná se o investici 72 mld.! Metro ve své finální podobě bude mít 10 stanic a dlouhé bude 10 kilometrů, povede z Náměstí Míru do Depa Písnice (poblíž SAPY), a dokonce bude automatizované čili bez obsluhy!
“10 stanic, 10 kilometrů, plná automatizace a umělecká díla. To bude pražské metro budoucnosti.”
Pražské metro se tak zase po dlouhých letech průměrné šedi a nenápaditosti zase vyšvihne na světovou úroveň. Zajímavé je, že za dob komunistické éry platil tzv. 4% zákon, který se překvapivě netýkal gayů a lesbiček, ale povinnosti investování do umění čtyřmi procenty z celkové částky veřejné zakázky. To byl podle mě super nápad. Akorát teda kdyby nešlo o srpy, kladiva, budovatelská hesla a podobizny vůdců, které jsou teď buď dobře schované v útrobách metra nebo odstraněné.
Během 80. let ale vznikaly i zajímavé počiny našich významných umělců, které už jsou nenávratně pryč a které by se Dopravnímu podniku teď hodily do krámu a po kterých se pátralo. Třeba taková plastika Kontakty, která bývala ve vestibulu metra na Národní třídě. Během stavby obchodního domu Quadrio se ho developeři chtěli zbavit, tak si svoje dílo odkoupila zpět umělkyně Jaroslava Brychtová, aby ji tak zachránila před nejistým osudem. Následně ji prodala do jerevanského muzea. Smutné.
Umělecká díla všude kam se podíváš
Nicméně jsem nadšená, že spolu s tímto projektem vykvetly nápady, jak prostor podzemky zkrášlit a zesmysluplnit čekání cestujících. Momentálně je vyčkávání na metro pěkná nuda. Koukáte se 5 minut na jednu reklamu, u které si po chvíli říkáte, jestli má život vůbec smysl a že se těm metrosebevrahům vůbec nedivíte. Teď má Praha v plánu navíc omezit reklamní smog i v podzemí a zároveň ho vytunit uměleckými díly. Jako první je na řadě první úsek plánované trasy Pankrác-Olbrachtova.
“Teď má Praha v plánu navíc omezit reklamní smog i v podzemí a zároveň ho vytunit uměleckými díly. “
Stanici Pankrác tak zaplaví nanočástice mladého umělce Jakuba Nepraše symbolizující vědu a pokrok. Instalované objekty prý budou dokonce rotovat při průvanu tolik typického pro podzemní prostory a z výtahu bude mít člověk pocit prýštící energie a podobně. Jeho jméno není tolik profláknuté, ale zato jeho tvorba je zastoupena v mnoha zahraničních sbírkách a na spoustě mezinárodních výstav! Je pro něj typická vrstvená video montáž. Jakub se tématice mechanického pojetí městského kolosu věnuje už řadu let, takže dávám palec za skvělý výběr!
Stanici Olbrachtovu má za úkol vyzdobit brněnský malíř a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého – Vladimír Kokolia. Ve svém vítězném návrhu zaměřuje přesně na ten protivný moment čekání, kdy člověk hledá podněty k zabavení se. Při určitém způsobu koukání začne z plochy obrazovky vystupovat prostorový obraz a na klenbách stanice se objeví postavy zabrané ze shora. Doporučuji si o něm pustit dokument Kdokolia, ve kterém se dozvíte mnohem víc.
Těším se na výsledek, na který si musíme počkat až na rok 2027!
Napsala: Simona
Zdroj obrázků: Metro D jinak a lépe, prazsky.denik.cz