Punčům a svařákům jsem se vždy spíš vyhýbala, děsila mě pachuť nějakého tvrdého alkoholu, ze které se mi zvedal žaludek. Letos u mě dostal svařák, jakožto tradiční vánoční nápoj, druhou šanci. Přece jen už patří ke svátečnímu folklóru a taky je to hezká příležitost se během nablýskaných trhů potkat s kamarády. Trochu jsem se po předchozích zkušenostech bála, ale po požití prvního rozjezdového svařáku na trzích na náměstí Míru jsem ucucávala tento vánoční mok vyloženě spokojeně. Byl slabý a sladký. To by mnohé nejspíš za 50 Kč nepotěšilo. Já jsem za to byla nejvíc šťastná. Nemusela jsem se svému žaludku později omlouvat. S hrdostí jsem tak mohla druhý den v práci říkat, že jsem nejen byla na svařáku, ale že jsem ho pila a vypila. Prostě jako velká holka, a navíc mi nebylo špatně, v bříšku úplně jako v pokojíčku.
Další zkušenost mám se svařákem u Kotvy na Náměstí Republiky. Nalákal mě malý, eko, bio stánek. Těžko říct, z jaké kouzelné révy to víno bylo. Bylo-li to víno. Nedostala jsem se ani do půlky. A navíc si nepamatuju název. Takže pokud chcete nějaké věci zapomenout, běžte si hlavu vypláchnout tam.
náměstí Míru – trhy jsou hodně zalidněné, ale fajn. Doporučuju svařák ve stánku po pravé straně hned na začátku trhů. Možná si vystojíte frontu a obsluha se s tím nepáře, ale svařák je super. Takový asi spíš holčičí, slabší a sladší. Když už tam budete, tak si skočte na kultovní párek v rohlíku za 25 Kč kousek od vstupu do metra.
Trhy u Kotvy – jestli vám nevadí silnější „vodvar“, tak si dejte svařák tam. Na promilích nešetří.
Tylovo náměstí – komornější a familiárnější, za zastávku stojí „Poctivý svařák Kubík”. Na konci každého svařáku, který je alkoholově tak akorát, najdete švestičku.
Napsala: Simona
Zdroj obrázků: Vstupzdarma.cz