V hudbě život Čechů - Bedřich Smetana

2. března uplynulo 195 let od narození tohoto hudebního génia. Pojďme si připomenout, kdo byl Bedřich Smetana…

Čeho? Těžko říct. Je to hodně divné číslo, které sice může znamenat rok svatby Přemysla Otakara II., ale v tomto případě mám na mysli 1252 gramů. Ne masa na guláš, ale 1252 gramů geniálního mozku Fridricha, tedy Bedřicha Smetany. Spolu s dalšími detaily z pitevního záznamu se můžeme dozvědět, že měl mimo jiné velmi chatrnou tělesnou konstrukci a také, že jednoho krásného jarního dne, v zahradě ústavu pro choromyslné na Karlově náměstí, vykvetl strom a tento hudební génius naposledy vydechl…

Bedřich Smetana byl osobnost, která sice nebyla dokonalá, řekněme, že to byl taky jen muž, ale jistě si z něj můžeme vzít příklad. Smetana to neměl jednoduché a jeho úspěchu předcházely roky strádání a materiálního nedostatku. Pěvně ale věřil své vizi a tomu, že česká hudba má světovou kvalitu. A hlavně věřil v to, co dělá a jak to dělá.

Asi to známe všichni. Snadno se necháme odradit. Jedno nebo dvě odmítnutí a radši zkusíme něco jiného, ale proč? Protože se máme vlastně dobře a uživit se dá různě, ne nezbytně tím, na co máme největší talent. Škoda.

Smetana zkoušel všelicos, aby se prosadil. Jako skvělou příležitost viděl blížící se svatbu Josefa II. a Sisi. Složil tedy Triumfální symfonii, kterou jim následně věnoval. Bohužel se mu z královské kanceláře nikdy nedostalo odpovědi. Do manželství přinesl pouhých 8 zlatých a k tomu se začaly rodit děti. Všechny, až na Žofii, bohužel umřely.

Zanedlouho, po sérii trágedií, jeho žena navíc onemocněla tuberkulózou a Smetana měl dobrý důvod zkusit štěstí v zahraničí, aby konečně vydělal potřebné peníze. Vyrazil do švédského Göteborgu, kde nakonec strávil pět úspěšných sezón. Stal se tam vyhledávaným učitelem a respektovaným umělcem. Jeho oddané žačky se později, když už Smetana žil natrvalo v Praze, složily a ve sbírce pro něj vybraly 1600 zlatých, aby se mohl pokusit zachránit svůj zhoršující se sluch. Díky penězům si mohl zaplatit vyšetření u zahraničních doktorů, protože ti místní mu nedokázali pomoci. Bohužel, pomoci mu nedokázal nikdo a ztráta sluchu u úspěšného skladatele byla nezvratná.

Možná se dá říct, že všechno zlé je pro něco dobré, protože Smetana paradoxně složil ta největší díla v poslední dekádě svého hořkosladkého života. Nicméně ani v době, kdy byl už známá persona, neměl zdaleka vyhráno. Třeba premiéra Prodané nevěsty v Prozatimním divadle byla totalní propadák a tehdejší šéf mu vyplatil domluvenou částku s tím, že ji vícekrát už určitě neuvede. Proto Smetana tuto tuto operu několikrát přepracoval, aby se z ní nakonec stala nejnavštěvovanější opera vůbec.

Bedřich Smetana a Barbora Smetanová

Ano, nezapomeňme na jediný cyklus symfonických básní na světě Má vlast, který měl premiéru na Žofíně v roce 1882 a který Smetana nikdy vlastně celý neslyšel. A vlastně ani bouřlivý potlesk, který by ho dojal. Místo toho si do paměti jistě vryl výjev svého věrného publika, jak mává bílými šátky…